A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Rusko - Cestopisy

Transsibiřská magistrála

V srpnu jsme se synem navštívili Rusko. Hlavním cílem byla cesta vlakem z Moskvy do Vladivostoku. Zastávky jsme dělali ve velkých městech a u Bajkalu, kde se nám nejvíce líbilo na ostrově Olchon. Ve Vladivostoku nás mile překvapila krásná vyhlídka z Orlího hnízda se sochou Cyrila a Metoděje na zátoku Zlatý roh, přístav a Zlatý most.

Transsibiřskou magistrálu jsem absolvoval se svým patnáctiletým synem v srpnu. Moje původní představa byla, že uskutečníme celou cestu vlakem z Brna až do Vladivostoku a nazpět poletíme letadlem s přestupem v Moskvě. Vyhlédl jsem si tedy  přímý vlak, který jezdí jednou týdně už z Prahy přes severní Moravu, Polsko a Bělorusko do Moskvy. Ukázalo se však, že přejezd přes Bělorusko by byl velmi komplikovaný. Museli bychom si opatřit tranzitní víza, což v Brně nejde. Navíc bychom za ně zaplatili značnou částku. A protože ani samotná jízdenka na vlak do Moskvy nebyla cenově nijak atraktivní, rozhodli jsem se tedy do Moskvy letět z Prahy. Vycházelo to levněji než letadlo z Vídně nebo Bratislavy. Pro vstup do Ruské federace je třeba získat vízum, což je možno vyřídit na ulici Vídeňské v Brně (také v Praze nebo Karlových varech). Je to dosti byrokratický proces, ale co se dá dělat. My jsme zavedli víza první, Rusové nám to oplatili. Trasu jsme naplánovali již doma. Projet celou magistrálu bez zastávky je nesmysl. Lístky na vlak na každý úsek cesty je třeba koupit předem on-line prostřednictvím stránek rzd.ru. My jsme celkem měli osm jízdenek. Zastávky jsme dělali ve velkých městech a u Bajkalu. Někdy jsme naplánovali zastávku jen na několik hodin, jindy jsme přespali v hotelu a pokračovali další den.  Jeli jsme třetí třídou neboli plackartou, pouze poslední úsek z Chabarovsku do Vladivostoku jsme jeli druhou třídou. Celá dovolená v nás zanechala mnoho dojmů. Nejvíce se nám líbilo u Bajkalu, zvláště pak ostrov Olchon. Na druhou stranu jsme tu měli i nepříjemný zážitek. Zpáteční autobus do Irkutsku odjel asi o 10 minut dříve ale bez nás (přišli jsme na „nádraží“ v Chužiru pět minut před odjezdem). Přitom my jsme na tento autobus měli koupené lístky již z autobusového nádraží v Irkutsku. Řidič si prostě vůbec nepřekontroloval soupis cestujících a ujel nám. Vše se naštěstí vyřešilo po několika telefonátech slečny za přepážkou a půlhodinovém čekání. Přijelo pro nás osobní auto a dohnalo autobus, který čekal u trajektu na pevninu. Zajímavá byla také centra velkých měst. Syn se velmi zajímá o městskou hromadnou dopravu. Jezdí zde mnoho autobusů a trolejbusů vyrobených u nás, proto si tyto vozidla nadšeně fotil. Procházet se po nově opravených nábřežích velkých řek (Ob, Jenisej, Amur) přímo lákalo. Panovala zde báječná atmosféra. V museu v Čitě jsem zase narazili na malby slavného moravského malíře Zdeňka Buriana. Pěkné bylo i koupání na Ruském ostrově v Tichém oceánu. Z centra Vladivostoku se tam dá dojet přes dva nové mosty (Zlatý a Ruský most) za 15 minut. Velmi krásný pohled na záliv Zlatý roh s přístavem a Zlatým mostem se otevírá z Orlího hnízda. Jedná se zřejmě o turisticky nejatraktivnější místo ve Vladivostoku. Příjemným překvapením pro nás bylo, že se tu nachází socha Cyrila a Metoděje. U sochy se každý den fotí spousta Japonců, Korejců, Číňanů  a dalších turistů, kteří nejspíš vůbec netuší, jaký význam měli tito dva věrozvěstové pro Moravu. 

další cestopisy

    Cestopis měsíce

Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@